Za hradbami času

by Rosa Nocturna

supported by
/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.

      200 CZK  or more

     

  • T-Shirt/Apparel

    ships out within 2 days

      250 CZK or more 

     

1.
Vím, co jsi zač Znám tvůj strach a znám tvoje přání Jsem tvůj stín, tvoje svědomí Vím, jak myslíš, vím, proč se bojíš spát Vrátit čas jen o kousek zpátky Vzít si, co už je vzdálené Víc než jenom s úsměvem kráčet dál Znám tvé sny a znám tvoje přání Jsem tvůj strach, tvoje trápení Vím, co skrýváš, vím, co si myslíš Vím, kde bloudíš Stejně tě znám, vím, co jsi zač Jsi jen plamen, který pálí v hlavě mé Jsi jen můj sen, co mé mysli uniká Znám tvůj strach a znám tvoje přání Jsem tvůj stín, tvoje svědomí Vím, jak myslíš, vím, proč se bojíš spát Stejně tě znám, vím, co jsi zač, Jsi jen plamen, který pálí v hlavě mé Jsi jen můj sen, co mé mysli uniká Znám tvůj strach a znám tvoje přání Jsem tvůj stín, tvoje svědomí Vím, jak myslíš, vím, proč se bojíš spát Stejně tě znám, vím, co jsi zač Jsi jen plamen, který pálí v hlavě mé Jsi jen můj sen, co mé mysli uniká
2.
Krkavci 04:19
Krkavci Za pecí ležel jsem, pluhu se smál Když bratři orali, já tvrdě spal Já husu do pupku, ať třeba praskne Jediný můj strach je břicho prázdné Bohdanko, krkavci letí – už letí Krkavčí bratři prokletí – už letí Jsme černí jak uhel, to je náš trest Osidla ďáblova lapí tě hned – Z křídel vám kape lep Slyš naše příběhy a na ně dbej Neskonči jako my, žít v hlavě s démony – V zobáku nesete jed S druhými nikdy se nepodělím Do truhly zlaťáky bystře strčím Zrcátko stříbrné, na sebe hledím Hřebenem své černé vlasy hladím Bohdanko, krkavci letí – už letí Krkavčí bratři prokletí – už letí Jsme černí jak uhel, to je náš trest Osidla ďáblova lapí tě hned – Z křídel vám kape lep Slyš naše příběhy a na ně dbej Neskonči jako my, žít v hlavě s démony – V zobáku nesete jed Děvečko, tvá líčka červená jsou Tvé bílé ovečky, kde se pasou? Je-li dnes v noci doma hospodář? Já přijdu, lehnu si na tvůj polštář Já šestý do stolu pěstí buším! Kéž by tvůj kůň pošel, kobyla zhebla Kéž by z tvé úrody nezbylo stébla Slyš naše – rady vaše Příběhy – poslouchám Pravdivě – na ně já dám Vypráví Jste černí bratří mí, jste zkroušení (Jsme černí jak uhel, to je náš trest) Podlehli jste lidskému vábení (Osidla ďáblova lapí tě hned) – I na tebe číhají pokušení Jsem dívka mladičká, jsem trochu zvídavá (Slyš naše příběhy a na ně dbej) Kéž se nestane ze mě dáma zhýralá (Neskonči jako my, žít v hlavě s démony) – Kéž tě nástrahy nikdy nelapí
3.
Síla vítězství Tváří v tvář ďáblu stojím dnes sám (sám a sám) Šířím strach, slávou opilý, slitování neznám, tak rád vyhrávám Tváří v tvář ďáblu stojím dnes sám (sám a sám) Šířím strach, slávou opilý, slitování neznám, tak rád vyhrávám Máš rád vůni krve, vřavy bitevní Sirný pach a popel šedivý Vládneš strachem, ubíjíš slovem Cítíš sílu vítězství Dáváš pocit viny všem, co tě znají Jsi nejlepší a kdo tě převýší? Rozdáváš rány, svazuješ vůli Snad Bůh ti někdy odpustí Tváří v tvář ďáblu stojím dnes sám (sám a sám) Šířím strach, slávou opilý, slitování neznám, tak rád vyhrávám Tváří v tvář ďáblu stojím dnes sám (sám a sám) Šířím strach, slávou opilý, slitování neznám! „Krev na svých rukou mám. Bolest, kterou jsem způsobil, teď sám vnímám.“ Stále bloumáš tímhle světem Ve stínech proč hledáš satisfakci To, co ti slíbil, pořád nemáš To, cos sel, teď sám sklízíš Čemu se divíš, sám sis vybral S kým jsi smlouvu krví stvrdil Pro chvíli štěstí, bez uspokojení Pro marný pocit vítězství Ještě poslední bitva tě čeká, zvláštní hra, co musíš hrát A až vyhraješ sám nad sebou, poznáš, co je to síla vítězství Tváří v tvář ďáblu nestojím víc (sám a sám) Šířím klid, mířím trochu výš, odhodlání já znám, vždyť rád vyhrávám Tváří v tvář ďáblu nestojím víc (sám a sám) Šířím klid, mířím trochu výš, odhodlání já znám, vždyť rád vyhrávám
4.
O lásce, o válce a o krvi Ke dveřím panenky hoch chodíval Kytky ji každý večer nosíval Chtěl si ji před Bohem za ženu vzít Ona ho nechtěla za muža mít Prosil ji co večer u jezera Pojď se mnou, panenko, do kostela Nepůjdu, skoč radšej do tej vody Nedostaneš už víc jinej rady Aj, koníček táhne vůz cestou na něm jen mrtvá těla jsou Aj, krvička teče dolů struhou v kolejích rudé louže jsou V komůrce druhého hlavu složí Kam její duša, když takhle hřeší Mladíka srdce teď hořce bolí Do vody černej se skočit bojí Bubeník na vojnu vířením zval Hoch do svých rukou vlastní osud vzal Nechal se k armádě naverbovat Snad ho tam srdéčko přestane rvát Aj, koníček táhne vůz cestou ... Na vojně páni ho vycvičili Šavličku broušenou darovali Botky a kabátek prošívaný Snad ho cizí bodák nezkrvaví Čtrnáct roků už vojáček sloužil Pro dívku v srdci se stále soužil Až jednou nepřítel zabubnoval Vojáčka škaredě pošavloval Aj, koníček táhne vůz cestou ... Vojáček na poli posekaný Šavlička i kabát zkrvavený Našli ho ležeti, zavázali Maměnce domů ho odeslali Za humny vojenské vozy klapou Frajárkám u cesty slzy kanou Vojáček Bohu duši poručil Dřív, než dávnou milou okem spatřil Aj, koníček táhne vůz cestou ... Proč jsi mě za ženu nechtěl si vzít Proč jsi radš do krutej vojny chtěl jít Mohla jsem mladého muža míti Nemusela starého živiti Do temné vody teď ty sama skoč Proradné srdce tam v hloubkách umlč Zlého muža sis sama vybrala Hodného k zubatej odkázala Zlého muža sis sama vybrala Hodného k zubatej odkázala
5.
Alegorie smrti Já spát nechodím, nikdy čas neměřím, dozadu se nedívám Soucitem neplýtvám, prosbám se vysmívám, jsem neúplatná Zbývám jediná, co jí všechno projde, neptám se, zda smím Stávám na cestách, lehávám v postelích, chodím neohlášená Přihlížím neštěstím, zdravým se vysmívám, já jsem lhostejná Mávám na pozdrav dětem kolem jdoucím, jednou se vrátím Můžeš mít zlatý důl, taky palác plný snů nebo chudý v blátě den co den spát Nečiním rozdílů, každý má jen svých pár dnů, stejně nevezmeš si se mnou nic z toho, co bys chtěl Úpí bohatí, čekají nemocní, až je taky navštívím Otčenáš odříkám, ke spánku ukládám svým pohlazením Bázeň přede mnou, pak bol doprovází tiché kroky mé Můžeš mít zlatý důl, taky palác plný snů nebo chudý v blátě den co den spát Nečiním rozdílů, každý má jen svých pár dnů, stejně nevezmeš si vůbec nic tam, kam půjdem Kruté i tajemné je poslání mé, nevyhnutelné A až se jednou budeš cítit tak trochu navíc a sám Já tě čekám, jsme přece staří známí Můžeš mít zlatý důl, taky palác plný snů nebo chudý v blátě den co den spát Nečiním rozdílů, každý má jen svých pár dnů, stejně nevezmeš si se mnou vůbec nic
6.
Možná teď naposled Zeptej se sám ostnů, proč růži stráží Dne, proč se vzdává noci rád Nalhávej si dál, že čas neutíká ostatním Že se nezmění staletí Plyne voda i čas, bez zaváhání Stín na svou chvíli nečeká Nezachytíš stejný úsměv dvakrát, uniká Než se ze spánku probudíš Vídám den co den a zase znovu ztrácím Temný pohled, vlasy havraní Možná, že teď je to naposled Možná teď naposled sním Řekni, co chceš, už dnes Zítřek už druhou příležitost nedává Řeka to ví, že když kolem břehů proplouvá Že se nikdy víc nevrátí Vstávám den co den a zase znovu doufám V temný pohled, vlasy havraní. Každý můj nádech to provází. Možná teď naposled. Vídám den co den a zase znovu ztrácím Temný pohled, vlasy havraní Možná, že teď je to naposled Možná teď naposled sním
7.
Bratříčku 04:51
Bratříčku Pro tebe na nebi hvězdičky nesvítí Objetí bez lásky, úsměv, co zabolí Nestyď se za slzy, za to, co vše ti vzali Zázraky nečekej, postav se na nohy Musíš být statečnej, bojovat s neduhy Odpouštěj, ať už ti cokoliv udělali Ještě jednu písničku, bratříčku, ti zazpívám Dříve než poslední světýlko naděje uhasne v nás Ještě jednu pohádku, bratříčku, ti dopovím Dříve než vše dobré na světě stín zahalí Bratříčku, schovej ty opojný drobný lístky Pocity jistoty vytřískaj z tebe duši Raděj už nezkoušej, kde máš svý mantinely Pozorně poslouchej, kdo na tvé srdce buší Ještě jednu písničku, bratříčku, ti zazpívám ... Bratříčku zklamaný, utíkáš do blahých snů Opouštíš svět temný, chceš hledat zapomnění Kolem se rozhlédni, ať poznáš cenu svých dnů Nebuď už otrokem, časem se hodně změní Nenech si namluvit falešnou víru Všechno má na světě konečnou míru Uteč a nedýchej smrtící síru Přeji ti žití tvé v klidu a míru Ještě jednu písničku, bratříčku, ti zazpívám ... Bratříčku, nezoufej, všechno zlé jednou skončí Jen se drž, nepouštěj, nesklouzni, led je tenký Studené cely a mříž v okně, tak to končí Nedělej další hlouposti – na to je život krátký
8.
Intermissum 05:02
instrumental
9.
Prach králů Čas odvál prach mocných králů a hrady chátrají Rytíři se pustým krajem nečinně toulají Zbraně štítonošů stárnou, i meče rezaví V krčmách mezi bandou chátry korbely zvedají Na věžích ještě pyšně vlají královské zástavy Symbolické znaky síly, v kterou nikdo nevěří Na věžích stále tiše visí královské zástavy Roztrhaná torza slávy, kterou nikdo nevrátí Ani lůza nezůstává, zlaťáky dochází Prostí lidé ze svých vesnic se smutkem odchází Kde je sláva padlých pánů, kde velká vítězství Fanfáry už nezní zámky, trubači netroubí Na věžích ještě pyšně vlají královské zástavy... Na věžích ještě pyšně vlají královské zástavy... A tak déšť i zbytky smývá, kroniky mlčící Inkoust vyschnul v kalamáři, písaři nepíší Hradem výr po nocích létá jak v Shakespearových hrách Už víc nepřekročí nikdo země téhle práh Na věžích ještě pyšně vlají královské zástavy... Na věžích ještě pyšně vlají královské zástavy...
10.
Hlas uvnitř 03:10
Hlas uvnitř Zní v hlavě tvé, zní tiché šeptání, to hlas čísi neznámý To tě trápí, že je povědomý, klam, či přítel ztracený Ve dne zpívá, v noci snívá a tvá nejtajnější přání zná Předstíráš, že neslyšíš, na to jednou doplatíš Cíle snadné nemusí být ty správné Utápíš se ve lžích, pravdě dveře zavíráš Všechny moudré rady hloupě odmítáš Zákony ctí, zákony beze lstí radu svou ti nabízí Napovídá, napomíná a bdí, jako stín tě provází Když vědomí spí, svědomí ví kam dál po cestách vyšlapaných Je to hlas, co slyším, je to bouře uvnitř vás Je to odhodlání víckrát neprohrát Je to směr kudy jít, průvodce tvůj na cestách To je síla, která proudí skrze vás Je to hlas, co nabádá, je to něčí volání Tvoje lepší já, co šeptá do uší Je to hlas, který hřmí, ten tě nikdy nezradí Zbraň, co vždycky správným směrem zamíří Je to hlas, co nabádá, je to něčí volání Tvoje lepší já, co šeptá do uší Je to hlas, který hřmí, ten tě nikdy nezradí Zbraň, co vždycky správným směrem zamíří
11.
Dimitto tibi 03:47
Dimitto tibi Timeo te, tu est durus Severitas video in tuis oculis O filia ingrata, non es parens Perdit diem et nox Dimitto tibi culpas tuas et non irascar in perpetuum Tu dimitte mihi errata mea, tempus curat omnia Timeo te, tu est malu Male mecum agitur debeo semper facere Sine me aliter malum feres Ego morbo gravi sum Dimitto tibi culpas tuas et non irascar in perpetuum Tu dimitte mihi errata mea, tempus curat omnia Ecce ego morior, ecce ego morior, en ego morior Vae Deus obsecro sana eum, erit anima mea pro anima eius Vae Deus obsecro sana eum, erit anima mea pro anima eius Noli timere tantummodo crede, filia fides tua te salvam, fecit vade in pace Dimitto tibi culpas tuas et non irascar in perpetuum Tu dimitte mihi errata mea, tempus curat omnia

about

The third album Za hradbami času (Behind the Walls of Time), which came to the world year and a half after previous album, honors the existing direction to the melodic symphonic metal. It brings new elements, and sometimes gets into other genres, especially folk-metal.

The album tells stories from ancient times, which are sometimes nostalgic, sometimes full of struggles. It narrate about love and betrayal, death and fear, and it brings a great range of moods and feelings, skillfully expressed by many instruments and original sound effects. You will hear ballads and epic opuses in which fascinatingly intermingles harp, dulcimer, scythe, anvils, Chinese flutes and other beside excellent classical instruments.

Album Behind the Walls of Time is the allegory of the city, where characters with unusual destinies meet. Lyrics refer to periods that have already fallen into oblivion or to the Napoleonic wars, and time plays the role of city walls that separate old stories from us.

credits

released December 8, 2017

Tonda Buček (Rosa Nocturna): guitars, composer
Viktorie Surmová (Surmata): main vocals
Lenka "Ereis Rayann" Šíková (Ertha): vocals and harp
David Janík (April the first): vocals
Johnny Vavruška (Elementaria): vocals
Martin Klekner (Flowerwhile): vocals
Pavel „Spars“ Vrabec (Derias & Spars): vocals
Pavel Stejskal (Krakatice): vocals
Mathias Novak: vocals
Lucka Kuchtíčková: vocals
Lukáš Palacka (CKB, Final crisis): vocals
Ivoš Mazourek (Sagittari): vocals
Jan Koriťák: guitar
Jan Mikuška (Mike Jr., Temper): guitar
Jakub Janků (Wolfarian): bass
Petr Sezima: bass
Erika Biskupová (Sylván, FS Púčik): dulcimer
Erik Netušil (Superego kid): clarinet
Stanislav Žoldak (Embrace the darkness): violin
Diana Pazdírková Taragel (Wolfarian): flute

license

tags

about

Rosa Nocturna Brno, Czech Republic

Rosa Nocturna is a symphonic-folk metal band from Brno, Czech Republic. Rosa Nocturna emphasizes female vocals with czech lyric, symphonic elements and strong guitar riffs.

They stress an interaction with the audience. During their show they invite volunteers from the crowd onto the stage.

So if you ever wanted to play in a band, you have the opportunity to do so at every show of Rosa Nocturna.
... more

contact / help

Contact Rosa Nocturna

Streaming and
Download help

Shipping and returns

Report this album or account

If you like Rosa Nocturna, you may also like: